Albert Camus

Seuil, 1985

Biographie

Quand Albert Camus meurt dans un accident de voiture en Janvier 1960, il a seulement 46 ans - déjà lauréat du Prix Nobel de littérature et une figure du monde, l'auteur de l'énigmatique The Stranger, la fable intitulée la peste, mais aussi de la combativité Le Rebel qui a attaqué le «politiquement correct» parmi ses contemporains.
Lottman, Albert Camus a été le premier et le reste de la biographie définitive même en France. Sur la publication, il a été salué par le New York Times critique John Leonard: "Ce qui ressort de dévotions infatigable M. Lottman est un portrait de l'artiste, l'outsider, l'humaniste et sceptique, qui brise le cœur." Dans le New York Times Book Review critique britannique John Sturrock a dit : la vie Herbert Lottman est (de Camus) est la première à être écrite, soit en français ou en anglais, et il est exhaustive, un travail d'amour et de l'industrie merveilleux. "Lorsque l' livre parut à Londres, Christopher Hitchens, à New Statesman dit lecteurs britanniques: "Lottman a écrit un livre brillant et absorber ...

Lidická 1 České Budějovice

C 312.442

Allô, Hercule Poirot

Librairie des Champs-Élysées, 1971

Roman et fiction romanesque

Six nouvelles qui sont autant de chefs-d'oeuvre. Qu'il s'agisse de comprendre comment ce banquier londonien s'est volatilisé, de savoir qui, du petit jeune homme équivoque ou de la pétulante comtesse russe, a pu voler les bijoux dans le coffre du collectionneur, d'empêcher un grand malade de se suicider pour faire accuser son rival d'un crime... point n'est besoin d'analyses chimiques ni d'expertises balistiques. Hercule Poirot est là, avec ses petites cellules grises en parfait état de fonctionnement.

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 157.803

Zabiják

France Loisirs, 1980

Roman et fiction romanesque

Naturalistický román, který pojednává o Gervaise, venkovské dívce, která se spolu s dětmi přestěhuje do Paříže spolu se svým druhem Lantierem. Gervaisa pracuje jako pradlena a začíná se o ní ucházet klempířský dělník Coupeau, kterého si vezme za muže. Později si otevře prádelnu a narodí se jí dcera Nana. Zvrat nastane v okamžiku, kdy Coupeau spadne ze střechy a je dlouho upoután na lůžko. Coupeau si zvykne na nicnedělání a začne pít. Zpočátku chodí na skleničku s přáteli, později pije víc a víc. Nakonec umírá na delirium tremens. Gervaisa dopadá stejně jako její manžel, ztrácí práci a umírá jako lidská troska. Nana se živí prodáváním svého těla.

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 167.267

Les aventures du dernier Abencérage

Garnier Freres, 1962

Roman et fiction romanesque

Les trois textes fondateurs du romantisme évoquant chacun un des paysages magiques de la sensibilité moderne : Grenade et une Espagne que l'Europe avait oubliée depuis Don Juan, les forêts d'Amérique et la révélation du monde primitif, la solitude absolue de celui auquel son mal de vivre n'assigne ni repos, ni amour, ni patrie. Prophètes de toutes les « générations perdues », René, Chactas, le dernier des Abencerages annoncent l'inquiétude existentielle de notre temps.

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 167.280

Malý princ

Gallimard, 2000

Roman et fiction romanesque

S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijanovi plná láhev, byznysmenovi peníze a panovačnému králi nezměrná moc.

Bibliothèque

Na Sadech České Budějovice

C 159.885 b

U štěstí dam

Bookking International, 1994

Roman et fiction romanesque

Hlavní hrdinkou románu je mladičká Denisa. Prostá, upřímná dívka, která je z celého srdce zamilovaná do svého šéfa, majitele největšího obchodního podniku v Paříži. A právě způsob, jakým projevuje tato hluboce citově založená žena svou lásku v prostředí kde koketování, flirt, svádění a chvilková milostná vzplanutí jsou všední věcí, svědčí o Zolově umění analyzovat milostné city. Pohledy do intimních hnutí lidské mysli se prolínají s popisem vývoje obchodního podniku od skromných začátků až po vrchol úspěchu a prosperity velkopodniku.

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 151.481

Lakomec

Larousse, 1971

Théâtre

Harpagon je nesmrtelná postava lakomce, který kvůli penězům dokáže podstoupit snad vše, dokonce i okrádat svoje vlastní děti Elišku a Kleanta. Chce si vzít dívku jménem Mariana, i když ví, že ji miluje jeho syn Kleantes a vůbec se neštítí, že je tak mladá a on tak starý. Nehce ani nechat provdat svou dceru Valérovi. Jeho hamižnost se mu však jednou vymstí – Čipera, sluha Kleantův najde Harpagonovy peníze, které činí třicet tisíc a schová je. Harpagon je ztrátou zdrcen, povolí sňatek Kleanta a Mariany. Peníze mu však Kleantes vrátí, ožení se s Marianou a i Eliška se provdá za Valéra. Valér a Mariana jsou dětmi velice bohatého hraběte.

Lidická 1 České Budějovice

C 167.134

Miláček

Bookking International, 1995

Roman et fiction romanesque

Georgas Duroy pracoval u pařížské dráhy coby řadový úředník se směšným platem. Věčně ho trápila vlastní chudoba a bezmoc, s jakou se z ní snažil vyprostit. Patřil mezi pařížskou spodinu. Jednoho dne potkal svého kamaráda z války a ten mu nabídl práci v redakci novin kde sám pracoval. Georgas zpočátku dostal zcela bezvýznamnou práci, ale jeho plat byl několikanásobně vyšší než u dráhy. Díky příteli začal nenápadně pronikat do blízkosti pařížské smetánky. Přítel ho brával k sobě na večeře, kde hostil i významné politiky a šlechtice. Ti si ctižádostivého a příjemného Duroye oblíbili tak, že jej sami začali zvát k sobě na návštěvy. Byl populární hlavně u žen a plně toho využíval aby se dostal na špici, jelikož nikdy nepochyboval o tom, že patří právě tam. Za jeho milým chováním a komplimenty se schovávala nelítostná vypočítavost a touha po úspěchu a penězích. U přítele se seznámil s bohatou paní de Marelle, kterou pojal za milenku. Po náhlé smrti svého přítele si vzal jeho vlivnou manželku.

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 151.490

Candide Ou L'Optimisme

Hachette, 1976

Roman et fiction romanesque

On sait tout de Candide, sauf une chose : quel rapport l'auteur avait-il avec ses personnages ? Les a-t-il imaginés ou connus ? A-t-il partagé certaines de leurs aventures ? Est-il caché dans un coin du roman pour les observer ? Ce regard que Voltaire pouvait porter de l'intérieur sur sa création, c'est justement celui qu'au-delà des connaissances acquises, on a eu l'audace de tenter de porter sur Candide. Cette édition change l'interprétation du plus étudié, mais aussi de plus secret des contes voltairiens. Il s'y présente de façon nouvelle. Ce n'est plus seulement, comme on l'a dit, un «catalogue de tous les malheurs humains», mis au service d'une campagne «philosophique» contre la doctrine de la providence. C'est, dans sa genèse et dans sa structure, un voyage sentimental au pays de la mémoire.

Lidická 1 České Budějovice

C 314.667

César

Livre de poche, 1970

Théâtre

Vingt ans ont passé. Marius est devenu garagiste à toulon, fanny est la riche madame panisse, et césar le parrain de césariot, le fils de fanny, élève à polytechnique. lorsque panisse meurt, il veut que le jeune homme apprenne qu'il n'était pas son véritable père... en 1936, pagnol décide de conclure l'histoire de ses héros marseillais. il est maintenant cinéaste et c'est directement pour l'écran qu'il écrit césar, dont il publie cependant le texte. Il démontre avec maestria que, pour lui, théâtre et cinéma ne sont pas fondamentalement différents : l'important, ce sont l'auteur, ses personnages et les mots qu'ils prononcent. raimu, charpin, fresnav, orane, demazis, artificiellement vieillis. retrouvent leur rôle dans ce film mélancolique : le vingt ans après de pagnol. " tu es un emmerdeur, césar, pas autre chose. très bon dans le fond, et très sensible, mais d'une fréquentation intolérable. Tu vis tout seul, parce que personne ne veut rester avec toi. tu as fait fuir les garçons, tu as fait fuir les bonnes, tu as fait fuir les clients, tu as même chassé ton fils. "

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 167.054

Pes Baskervillský

Hachette, 1933

Policier & Thriller

Ten byl lékařem a přítelem zesnulého Sira Charlese Baskervilla, který nedávno zemřel podle všeho šokem z leknutí v devonshirských hvozdech poblíž onoho rozpadlého opatství. Z Londýna právě přijíždí Sir Henry Baskerville, který je dědicem panství. Začíná tedy vyšetřování úmrti, ke kterému se později přidají další, řádění ďábelského psa a odkrývání podivných obřadů... Podle mnohých se jedná o nejlepší zpracování Psa baskervillského všech dob. Ponurá anglická blata zahalená do lezavé mlhy, velmi přesvědčivý Peter Cushing v roli neúnavného vyšetřovatele a mistrovská detektivní zápletka předlohy dávají dohromady pozoruhodné filmové dílo. Mladý Christopher Lee působí dokonale aristokraticky a elegantně jako pravý člen vyššího stavu (a to hlavně oproti slabošským a zdegenerovaným příslušníkům urozené rodiny Baskervillů zobrazených v jiných verzích této Doylovy novely). Snímek má rychlý spád, Andre Morell zde ztvárnil zřejmě nejsolidnějšího a nejrealističtějšího Watsona všech dob, ovšem nejsilnějším magnetem filmu zůstává naprosto excelující Peter Cushing.

Lidická 1 České Budějovice

C 158.501

Choses et autres

Gallimard, 1972

Essais et écrits divers

Souvent, au Bois, un cerf traversait une allée. Un peu partout, les gens mangeaient, buvaient, prenaient le café. Un ivrogne passait et hurlait : « Dépêchez-vous ! Mangez sur l'herbe, un jour ou l'autre, l'herbe mangera sur vous ! »  

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 166.991

Šuani

Bookking International, 1995

Roman et fiction romanesque

Šuani byli francouzští protirevoluční vzbouřenci r. 1799, kteří převzali své jméno z přezdívky jednoho ze svých vůdců. Dějištěm jejich odboje a války s Modrými, t.j. vojáky Republiky, byla bretonská krajina Vendée. Balzaca, který do r. 1827, kdy tento román vyšel, se věnoval spisovatelství řemeslnému a psal romány sentimentální i hrůzostrašné, zaujala tato partyzánská válka natolik, že se mu vskutku podařilo v hlavních postavách zobrazit všechny hlavní složky, jež se střetly v divoké guerille. Jedna z těchto postav - republikán. velitel Hulot, se již vyznačuje pevnou kresbou, připomínající význačné postavy pozdějších Balzacových románů. V propracovaném hist. rámci je věnována značná pozornost romant. příběhu lásky slečny de Verneuil a vůdce Šuanů, markýza de Montauran - cena románu pro nás je však v tom, jak je vystiženo sobectví aristokratů a fanatismus breton. sedláků a jak na druhé straně je prokreslen Hulot, pohrdající dvojsmyslnými pletichami a děsící se důsledků Napoleonova převratu.

Lidická 1 České Budějovice

C 151.483

Cid

Larousse

Théâtre

Don Rodrigo zvaný Cid zabije hraběte Gormu, což byl otec jeho milé Ximény, protože urazil Rodrigov a otce. Xiména sice Rodriga miluje, ale protože chrání čest rodiny, tak pořádá krále o potrestání vraha. Jelikož se ale Rodrigo vyznamenala v boji proti Maurům (za to získává označení Cid, nebo-li pán), panovník rozhodne, že oba milenci zapomenou na to, co se stalo a uzavřou po ročním odkladu sňatek. Oba hrdinové trpí, neboť se milují, ale trvají na představách cti.

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 157.646

Pět malých prasátek

Librairie des Champs-Élysées, 1969

Roman et fiction romanesque

Lucy Craleová přišla ve svých sedmi letech o matku Carolinu, která byla odsouzena a popravena za vraždu svého manžela Amyase, Lucyina otce. Po čtrnácti letech dostává Lucy dědictví jehož součástí je i dopis, který jí matka napsala před svou smrtí a v němž tvrdí, že je nevinná. Lucy se rozhodne očistit její jméno a požádá slavného detektiva Hercule Poirota o prošetření případu. Poirot případ přijímá a nejprve jde za advokátem, který před čtrnácti lety Carolinu obhajoval. Od něj se mimo jiné dozví, že Amyas míval pletky se ženami, což Caroline mlčky snášela,. Až na tu poslední, Elsu Greerovou...

Lidická 1 České Budějovice

C 158.688

Climats

Bernard Grasset, 1928

Littérature française

Ve vztazích mezi Filipem Marcenatem, příslušníkem průmyslnické rodiny, a jeho dvěma manželkami rozehrál autor celou škálu citových komplikací, jež se odvíjejí v příběh zrady a žárlivosti. Co neblahého zažil Filip se svou první ženou Odilou, vrací té druhé, Isabele. První úsek románu probíhá v období před prvou světovou válkou a druhý po ní, Filipovo vyprávění pak vystřídává líčení Isabelino. Maurois mistrně vystihl dobu, prostředí i psychologii postav.

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 157.247

Bratranec Pons

Baudelaire, 1965

Roman et fiction romanesque

Jeden z posledních svazků Lidské komedie, mohutného cyklu, v němž Balzac pranýřoval život a morálku společnosti své doby. V tomto díle odsuzuje chtivost dědictví na případě hudebního skladatele a dirigenta Ponse, jenž svou zálibouve sbírání uměleckých památek je příbuzným jen pro smích. Všemi opovrhován umírá a po jeho smrti ti, kdo jej především štvali a uštvali, začnou dravý boj o dědictví, když poznali hmotnou cenu jeho sbírek.

Lidická 1 České Budějovice

C 166.989

Vražda na golfovém hřišti

Librairie des Champs-Élysées, 1932

Policier & Thriller

Une fois n'est pas coutume, cette enquête d'Hercule Poirot nous mène en France d'où M. Renauld - un monsieur qui semble avoir des moyens - a lancé un SOS impérieux au détective. Une limousine attendra Poirot et son ami Hastings à Calais...
Mais à Calais, point de limousine : c'est que M. Renauld a été assassiné dans la nuit. On l'a trouvé lardé de coups de couteau dans le dos, au fond d'une tombe ouverte, creusée dans un terrain de golf...
L'enquête ne sera pas facile : M. Renauld était bien discret sur son passé en Amérique du Sud; et bien mystérieuses sont les deux femmes qui, au dire des domestiques, le rencontraient souvent le soir... Mais Poirot est là, furetant partout, à récolter le moindre indice...

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 158.371

De l'esprit des lois

Garnier Frères

Institutions politiques/Philosophie politique

J'ai d'abord examiné les hommes, et j'ai cru que, dans cette infinie diversité de lois et de mœurs, ils n'étaient pas uniquement conduits par leurs fantaisies. J'ai posé les principes, et j'ai vu les cas particuliers s'y plier d'eux-mêmes, les histoires de toutes les nations n'en être que les suites, et chaque loi particulière liée avec une autre loi, ou dépendre d'une autre plus générale. Quand j'ai été rappelé à l'antiquité, j'ai cherché à en prendre l'esprit, pour ne pas regarder comme semblables des cas différents, et ne pas manquer les différences de ceux qui paraissent semblables. Je n'ai point tiré mes principes de mes préjugés, mais de la nature des choses. Ici, bien des vérités ne se feront sentir qu'après qu'on aura vu la chaîne qui les lie à d'autres.

Lidická 1 České Budějovice

C 296.982

Dix petits nègres

Librairie des Champs-Élysées, 1947

Policier & Thriller

L'île du nègre ! on n'en finit plus de jaser sur son nouveau propriétaire : un riche yankee, une star de hollywood ou...  
Un membre de la très chic amirauté ? en tout cas, les dix invités du mystérieux nabab ne se feront pas prier pour accourir - du play-boy au vieux juge, du militaire à la retraite à la vieille fille acariâtre. sur l'île, ils ne retrouveront pas leur hôte - seulement sa voix, sinistre, gravée sur un disque. commencera alors le compte à rebours. tels les dix petits nègres de l'entêtante chanson, l'un après l'autre, les invités passeront de vie à trépas.
Jusqu'au dernier !

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 157.544

La mort dans les nuages

Librairie des Champs-Élysées, 1936

Policier & Thriller

« Vous avez dit qu'on a retrouvé le chalumeau derrière un des sièges de l'avion ? Qui occupait ce siège ? »
Le magistrat consulta ses notes. Le sergent Wilson s'avança et lui glissa tout bas:
« Il s'agit du fauteuil numéro 9, où avait pris place M. Hercule Poirot. Ce M. Poirot est un détective privé, très connu et très estimé, qui a... euh... qui a collaboré plusieurs fois avec Scotland Yard. »
L'homme à la face carrée se tourna vers M Hercule Poirot, et il considéra d'un air bourru le petit Belge aux longues moustaches.
« Les étrangers, disaient les yeux de l'homme à la face carrée, ne m'inspirent aucune confiance, même quand ils travaillent étroitement avec la police. »

Lidická 1 České Budějovice

C 158.545

Le meurtre de Roger Ackroyd

Librairie des Champs-Élysées, 1964

Policier & Thriller

Une mort étrange frappe Mr Ferrars puis sa veuve. Lorsque l'homme qui devait épouser Mrs Ferrars, un riche gentleman nommé Roger Ackroyd, est assassiné, Hercule Poirot se pose bien des questions. C'est que l'enquête est difficile, car tous - domestiques, famille, voisins - avaient une bonne raison de souhaiter la mort d'Ackroyd.  

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 157.972

Le miroir se brisa

Librairie des Champs-Élysées, 1963

Policier & Thriller

Le miroir se brisa Qu'avait vu Marina Gregg ? Qu'avait-elle vu un instant avant la mort de Mrs Babcock ? Elle regardait fixement le mur, près de l'escalier, et son visage s'était soudain crispé de terreur. Puis elle s'était ressaisie pour retourner, souriante, à ses invités. Mrs Babcock avait pris un cocktail... et tout s'était enchaîné très vite. On avait d'abord cru à un étourdissement, à un malaise cardiaque... Quelques minutes plus tard, elle était morte... empoisonnée... Mais pourquoi ? Pourquoi Heather Babcock, une si brave femme toujours prête à rendre service ? Évidemment, elle aimait fourrer son nez partout, mais de là à... Qu'avait donc vu Marina Gregg ?

Lidická 1 České Budějovice

C 158.676

Le Noël d'Hercule Poirot

Librairie des Champs-Élysées, 1967

Policier & Thriller

Pour la première fois depuis vingt ans, le vieux Simeon Lee a décidé de réunir tous ses enfants pour les fêtes de fin d'année. Le 24 décembre, on le trouve sauvagement assassiné dans sa chambre. Tout le monde, évidemment, détestait ce vieillard cynique : Alfred et sa femme pour la tyrannie qu'il exerçait sur leur couple, Harry pour les humiliations dont il a abreuvé sa mère, Georges pour la rente - trop parcimonieuse à son goût - qu'il lui sert, Harry, le fils prodigue, pour le mépris dans lequel il le tient. Et puis il y a ce mystérieux M. Farr qui vient d'Afrique du Sud. Et la jeune Pilar, la petite-fille espagnole, n'a-t-elle pas déclaré froidement que, si elle avait un ennemi, elle n'hésiterait pas à lui trancher la gorge ? Vraiment le vieux Simeon n'aurait pas dû faire part devant tout le monde de son intention de modifier son testament, il n'aurait pas dû faire cette scène détestable à ses enfants réunis, il n'aurait peut-être pas dû faire devant Pilar étalage de ses diamants...

Bibliothèque

Lidická 1 České Budějovice

C 167.055

Lottman, Herbert R. (1927-)

Albert Camus, né le 7 novembre 1913 à Mondovi en Algérie française et mort le 4 janvier 1960 à Villeblevin dans l'Yonne, est un écrivain, dramaturge, essayiste et philosophe français. Il fut aussi un journaliste militant engagé dans la Résistance et dans les combats moraux de l'après-guerre.

L'œuvre de Camus comprend des pièces de théâtre, des romans, des nouvelles et des essais dans lesquels il développe un humanisme fondé sur la prise de conscience de l'absurdité de la condition humaine mais aussi sur la révolte comme réponse à l'absurde, révolte qui conduit à l'action et donne un sens au monde et à l'existence, et « alors naît la joie étrange qui aide à vivre et mourir »

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

Zola, Émile (1840 - 1902)

Émile Zola (2. dubna 1840 Paříž – 29. září 1902 Paříž) byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Narodil se v rodině italského inženýra, který byl kdysi důstojníkem Napoleonovy armády, a život jej nakonec zavedl do jižní Francie. Zolův otec zde začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec však náhle zemřel, a tak na Zolovo vzdělání nezbylo mnoho peněz. V té době se na celý život spřátelil s pozdějším slavným malířem Paulem Cézannem.

Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. medanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse („Žaluji“) hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž.

Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín kamen (později se prokázalo záměrné ucpání komínu).

Chateaubriand, François-René de (1768 - 1848)

François-Auguste-René de Chateaubriand [šatobriján] (4. září 1768 Saint-Malo – 4. července 1848 Paříž) byl francouzský konzervativec, diplomat a spisovatel. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších představitelů romantismu ve francouzské literatuře. Původem ze staré rodové šlechty, v roce 1791 podnikl cestu do Severní Ameriky, která měla pro jeho tvorbu zásadní význam.

Po návratu do Francie v roce 1800 působil krátce ve službách císařské diplomacie. Období revolučního teroru strávil v exilu. Za restaurace se vrátil do diplomatických služeb; v roce 1815 a 1822–24 působil jako ministr zahraničí Francie. Ve 30. letech dvakrát s diplomatickým posláním v Praze u exilového francouzského krále Karla X.

Saint-Exupéry, Antoine de (1900 - 1944)

Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry (29. června 1900 Lyon – pravděpodobně 31. července 1944), byl francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filosofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ.

Hrabě Jean de Saint-Exupéry (1863-1904), byl inspektorem pojišťovny v Lyonu, kde se seznámil s Marií de Fonscolombe (1875 - 1972). Vzali se v roce 1896. Po narození dvou dcer se jim v Lyonu 29. června 1900 narodil syn Antoine. O dva roky později mu přibyl bratříček François. Krátce před narozením své dcery Gabriely Jean de Saint-Exupéry, Antoinův otec, náhle zemřel.

Zola, Émile (1840 - 1902)

Émile Zola (2. dubna 1840 Paříž – 29. září 1902 Paříž) byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Narodil se v rodině italského inženýra, který byl kdysi důstojníkem Napoleonovy armády, a život jej nakonec zavedl do jižní Francie. Zolův otec zde začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec však náhle zemřel, a tak na Zolovo vzdělání nezbylo mnoho peněz. V té době se na celý život spřátelil s pozdějším slavným malířem Paulem Cézannem.

Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. medanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse („Žaluji“) hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž.

Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín kamen (později se prokázalo záměrné ucpání komínu).

Molière (1622 - 1673)

Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, (15. ledna 1622 – 16. února 1673) byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období klasicismu.

Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal komediantem. Původně byl členem kočovné společnosti, později si založil svoji vlastní kočovnou společnost. Brzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou. Zabýval se tzv. nízkým dramatem, především komedií a fraškou. Protože ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost (předváděl mravy své doby), dostával se do častých sporů s královským dvorem. Jeho hry se dodnes objevují na jevištích.

.

Maupassant, Guy de (1850 - 1893)

Guy de Maupassant (5. srpna 1850, Tourville-sur Arques – 6. července 1893, Paříž) byl francouzský spisovatel 2. poloviny 19. století. Představitel literárního realismu a naturalismu.

Narodil se r. 1850. Jeho otec byl příslušníkem šlechtického stavu. Po prusko-francouzské válce odešel do Paříže, kde přijal místo úředníka na ministerstvu námořnictví a kolonií. V dospělosti začal trpět depresemi, které vyústily v chorobu, jež měla své kořeny částečně v dědičnosti. Roku 1893 umírá v léčebném ústavu v Passy u Paříže.

Voltaire (1694 - 1778)

Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu 1694 v Paříži - 30. května 1778 v Paříži) byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.

Vyrostl v rodině notáře Françoise Aroueta, sám však tvrdil, že jeho skutečným otcem byl blíže neznámý důstojník jménem Rochebrune. Matku Marii Marguerite d'Aumart ztratil, když mu bylo sedm let. Jeho vztah k otci i bratru Armandovi, o kterém se toho jinak celkem nic neví, byl chladný a lhostejný. Skutečným vychovatelem se mu stal jeho křestní otec, abbé de Châteauneuf, skeptik, požitkář a milovník života. Tento kněz jej také uvedl do vyšší společnosti, když jej seznámil s vlivnou kurtizánou Ninon de Lenclos, které tehdy bylo 84 let.

Pagnol, Marcel (1895 - 1974)

Marcel Pagnol (28. února 1895, Aubagne – 18. dubna 1974, Paříž) byl francouzským spisovatelem, dramaturgem a členem Francouzské akademie.Známý je především pro svou tetralogii Vzpomínky z dětství. Marcel Pagnol, tento "básník Provence" se narodil roku 1985 v Aubagne jako syn učitele. Byl rovněž učitelem a později profesorem (střední škola v Marseille a Condarcetovo gymnazium v Paříži( zde začal psát své první divadelní hry z nichž největší úspěch měla hra "Topaze"), u nás uváděná jako "Abeceda úsměvu" Ve 30. letech se Pagnol zaměřil na filmovou tvorbu (na př. velmi úspěšné filmy "Pekařova žena" nebo "Listy z mého mlýna". Z jeho literární tvorby jsou nejznámější romány "Vzpomínky z dětství" a Živá voda", které představují oslavu šťastného dětství a zároveň jeho rodného kraje Provence. V roce 1947 byl Pagnol jmenován členem Francouzské akademi, zemřel v roce 1974 v Paříži.

Doyle, Arthur Conan (1859 - 1930)

Sir Arthur Ignatius Conan Doyle (22. května 1859, Edinburgh, Skotsko, Velká Británie – 7. července 1930, Crowborough, Sussex, Velká Británie) byl britský spisovatel, proslulý především příběhy o Sherlocku Holmesovi, jež zásadně ovlivnily podobu detektivního žánru. Původním povoláním byl lékař. Jako autor byl velmi plodný – jeho tvorba zahrnuje kromě detektivek také historické a fantastické povídky a romány, dramata, poezii a literaturu faktu. Působil rovněž jako válečný zpravodaj. Byl aktivní v politice – kandidoval do parlamentu, zasazoval se o dodržování práva v případech protiprávně odsouzených, vystoupil proti nelidským podmínkám v belgickém Kongu a organizoval mezinárodní podporu jejich zlepšení, veřejně hájil zájmy Velké Británie ve válečných konfliktech, prosazoval projekt vybudování tunelu pod Lamanšským průlivem. Věnoval se také sportu, byl jedním z prvních automobilistů ve Velké Británii, propagoval začínající lyžování. V závěru života se zaměřil na šíření spiritismu.

Prévert, Jacques (1900 - 1977)

Jacques Prévert [prevér] (4. února 1900 – 11. dubna 1977) byl francouzský básník, scenárista, režisér a výtvarník.

Jacques Prévert trávil své dětství v Paříži od roku 1907. Se svým otcem, divadelním kritikem, navštěvoval často divadelní představení. Matka ho od mládí vedla k četbě. Po ukončení základní školy pracoval ve velkoobchodě Le Bon Marché, v roce 1918 byl nucen nastoupit vojenskou službu a byl odvelen na Blízký východ (již po skončení války).

Po návratu spolupracoval se surrealistickým hnutím, po boku např. Raymonda Queneaua nebo Marcela Duhamela. Prévert byl však příliš svobodného a nezávislého ducha, aby sem mohl stát opravdovým členem jakékoli organizované skupiny. V roce 1928 založil se svým bratrem Pierrem produkční dům a stal se scénaristou a autorem dialogů mnoha velkých francouzských filmů čtyřicátých let. V roce 1932 začal psát texty k písním (převážně k chansonům), které od roku 1933 zhudebňoval geniální Joseph Kosma (např. Mrtvé listí - Des feuilles mortes). Prévert byl rovněž autorem mnoha divadelních her.

Balzac, Honoré de (1799 - 1850)

Honoré de Balzac [balzak], vlastním jménem Balsa (20. května 1799, Tours – 18. srpna 1850, Paříž), byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kritickorealistického románu. Balzakovým magnum opus je cyklus sedmdesáti čtyř románů pod souborným názvem Lidská komedie; napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou (např. Šagrénová kůže).

Balzac pocházel z bohaté rodiny: byl nejstarším synem právníka. Honoré byl poslán do klášterní školy, nakonec se mu podařilo v Paříži vystudovat práva proti vůli otce. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal černé dobrodružné romány (pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin), které později zavrhl.

Celý jeho život byl provázen snahou dostat se do vyšší (aristokratické) společnosti, z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány na pokračování). Několikrát se také pokusil o sebevraždu.

Corneille, Pierre (1606 - 1684)

Pierre Corneille [pjér kornej] (6. června 1606 – 1. října 1684) byl francouzský dramatik, básník a lyrik.

Jeho otec, taktéž Pierre Corneille, byl královským advokátem pro Normandii a správce lesů a vod rouenského vikomství. Matka, Marthe Le Pesant de Bois-Guilbert, rovněž pocházela ze vznešené rodiny. Ze sedmi dětí byl Pierre nejstarší. Kromě něj se proslavil i mladší bratr Thomas Corneille a jejich synovec, slavný Bernard le Bovier de Fontenelle.

Vzdělání získal na jezuitské koleji v Rouenu a advokátem se stal jen, aby nezklamal svého otce. Přísahu složil v roce 1624.

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

Maurois, André (1885 - 1967)

André Maurois vlastním jménem Émile Salomon Wilhelm Herzog (26. červenec 1885, Elbeuf - 9. říjen 1967, Neuilly-sur-Seine) byl francouzský spisovatel, esejista, historik, kritik a publicista. Původní pseudonym André Maurois přijal za vlastní jméno v roce 1947.

Narodil se v průmyslnické rodině z Alsaska, která po obsazení Alsaska Německem po Prusko-francouzské válce v letech 1870–1871 přesídlila do Normandie. Vystudoval Lycée Corneille v Rouenu. Zde ho mimo jiné učil Émile Chartier, známý pod pseudonymem Alain. Pak pracoval deset let v otcově továrně. Byl velkým obdivovatelem anglické kultury a anglického stylu života. Díky svým znalostem působil během první světové války v armádě jako vojenský tlumočník a styčný důstojník u britského expedičního sboru. Z této zkušenosti čerpal ve svých prvních satirických knihách. Po jejich úspěchu se věnoval literatuře. V roce 1938 byl zvolen do Francouzské akademie.

V roce 1939 opět nastoupil do armády. Po porážce Francie odešel přes Anglii a Kanadu do USA.

Balzac, Honoré de (1799 - 1850)

Honoré de Balzac [balzak], vlastním jménem Balsa (20. května 1799, Tours – 18. srpna 1850, Paříž), byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kritickorealistického románu. Balzakovým magnum opus je cyklus sedmdesáti čtyř románů pod souborným názvem Lidská komedie; napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou (např. Šagrénová kůže).

Balzac pocházel z bohaté rodiny: byl nejstarším synem právníka. Honoré byl poslán do klášterní školy, nakonec se mu podařilo v Paříži vystudovat práva proti vůli otce. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal černé dobrodružné romány (pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin), které později zavrhl.

Celý jeho život byl provázen snahou dostat se do vyšší (aristokratické) společnosti, z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány na pokračování). Několikrát se také pokusil o sebevraždu.

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

Montesquieu, Charles Louis de Secondat (1689 - 1755)

Charles Louis de Secondat, baron de La Brède (od 5. ledna 1728) et de Montesquieu (1689 – 1755) [šarl lui de sekonda monteskje], byl francouzský filosof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby.

Narodil se 18. ledna 1689 v La Bréde poblíž Bordeaux v urozené měšťanské rodině. Rodiče mu za křestního kmotra zvolili žebráka, aby si celý život připomínal chudobu svých bratří.

Studoval právo, stal se poradcem parlamentu v Bordeaux. 1715 se oženil s Jeanne de Lartigue, bohatou protestantkou. V roce 1716 zdědil po svém strýci velké jmění včetně titulu barona z Montesquieu a od té doby se věnoval již převážně jen světovým problémům a pobavení.

Velmi se zajímal o vědy a prováděl různé experimenty na poli anatomie, botaniky, fyziky, … Napsal několik vědeckých spisů. Později se zaměřil na člověka a humanitní studia. Věnoval se literatuře a filozofii.

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.

Christie, Agatha (1890 - 1976)

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.